Odvaha pro změnu se vyplatí

Jan Stehlík: Z mechanika na dílně vedoucím servisů.

Do AGRI CS nastoupil mechanik Jan Stehlík v roce 2005. Po sedmi letech dostal první nabídku dělat mistra dílny. „Řídil jsem sedm kluků, se kterými jsem před tím pracoval,“ říká Jan Stehlík. Dnes vede asi šedesát lidí. Od 1. května 2023 je totiž šéfem servisů AGRI CS. „Naskytla se možnost, tak jsem ji přijal,“ říká Jan. O post vedoucího servisu se Jan ucházel už jednou vloni, tehdy ale výběrové řízení vyhrál Miroslav Klíč. Ten se od 1. května stal šéfem Atechu. „A tak mi personální oddělení tuto pozici nabídlo. Je to velká výhoda, když může člověk profesně růst a nemusí opouštět firmu. Samozřejmě, že jsem poté, co jsem neuspěl vloni ve výběrovém řízení, pokukoval jsem po něčem jiném mimo firmu a to by byla škoda, kdyby to tak dopadlo,“ říká Jan Stehlík.

Jak vnímáte přestup z jedné pozice na druhou v rámci AGROTEC Group?

Vnímám tu důvěru do mě vloženou. Tak snad nezklamu. Za ty roky tady jsem nasbíral nějaké zkušenosti, v tom bych mým kolegům mohl pomoct.

Vnímáte váš posun z jedné pozice na druhou jako profesní úspěch?

Samozřejmě. Z pozice mechanika na mistra dílny, to byl jeden stupínek, ale teď jsem přeskočil dva. (smích) Proto už jsem prošel řadou školení – od ekonomických přes koučink s Jiřím Daníčkem, procesní myšlení, školení vedoucích. Mým hlavním úkolem teď bude kapacitně stabilizovat týmy na našich střediscích. Přebírám agendu po Mirkovi a jsem rád, že je tady přes dvůr, protože je toho hodně. Navíc úplně odlišná práce než ta, kterou jsem dělal, je to pro mě úplně nové.“

Jan Brzobohatý: Chtěl změnu, napsal o tom ajťákům

Honza byl pět let na pozici garančního technika v divizi NA. „Začal jsem na sobě pociťoval, že potřebuji nový pracovní impulz,“ říká Honza, který využil každoroční hodnocení zaměstnance. „Řešil jsem tehdy se svým vedoucím, že bych si přál kariérní posun. Bohužel ale v rámci divize NA nebyly aktuálně příležitosti,“ vzpomíná Honza. Pár měsíců se nic nedělo. „Rozhodl jsem se proto, že se začnu po pracovních nabídkách dívat sám i jinde. Přišlo mi to ale škoda, a tak jsem si otevřel naši webovou stránku AGROTEC Group a podíval jsem se na volné pozice v rámci firmy a zjistil, že se hledá nový pracovník pro SAP. Napsal jsem e-mail na IT s tím, že bych měl zájem a zápal se přidat k nim do týmu.“
Přechod na jinou pozici byl bezproblémový a plynulý. „Měl jsem ve dvou měsících poměrově rozdělenou práci. To mi přijde jako ideální přechod, kdy je čas jak na předání operativy a zaučení nového kolegy, tak na mé zaškolení na novou pozici.“ A co by šlo podle Honzy lépe? „Přijde mi škoda, že zdaleka ne všechny otevřené pozice, které jsou na webu, jsou rozesílány také e-mailem jako interní výběrová řízení. Dalo by se říct, že nechybělo mnoho a mohl jsem společnost opustit a to by asi byla škoda. Myslím, že pro obě strany.“

Jak vnímáte přestup z jedné pozice na druhou v rámci AGROTEC Group?

Velice kladně. Vždy je fajn mít možnost kariérního posunu, aniž by člověk musel měnit zaměstnavatele a tím opouštět dlouholeté kolegy. Stává se, že lidé bývají z nového zaměstnání nervózní, neví, co je může čekat. Zde je jistota, že vás minimálně přivítá přátelský kolektiv.

Vnímáte váš posun z jedné pozice na druhou jako profesní úspěch?

Na tuto otázku jsem se před časem ptal i sám sebe. Když mi ať už přátelé nebo kolegové říkali, že slyšeli, že jsem povýšil, tak jsem vždy odvětil, že to neberu jako povýšení, ale jako změnu pozice – pracovní náplně. Když se na to ale nyní podívám objektivně, jak to cítím, tak to jako profesní úspěch určitě považuji. K IT jsem měl vždy blízko a nová pozice mě vysloveně baví.

Můžete popsat krátce svoji cestu v AGROTEC Group?

Moje cesta je poněkud monotónní. Nastoupil jsem na pozici garančního technika v divizi NA, kterou jsem vykonával po dobu 5 let. Byla do mě vložena velká dávka důvěry, protože se jedná o technickou pozici a já v době nástupu o autech takřka nic nevěděl. Stojím si však za tím, že pokud člověk chce a má chuť se učit novým věcem, tak lze zvládnout takřka cokoli. V neposlední řadě bych chtěl určitě poděkovat Petru Dostálovi a Zdeňku Musilovi za společných 5 let, protože dobrý kolektiv je základem všeho.

Radim Klaška: Brigádník ve skladu, teď vedoucím pobočky

V AGROTEC Group začal Radim Klaška už jako 15letý brigádník na dílně. „Zapojoval jsem se do servisních činností a to pokračovalo zhruba další 3 roky o prázdninách. Po dokončení školy jsem zjistil, že do AGROTECu na Olomoucké hledali pracovníka skladu. Jelikož jsem dnes už neexistující pobočku dobře znal, nastoupil jsem tam,“ vzpomíná Radim Klaška. Ve skladu pracoval 3 roky. „Po boku Ivety Rozínkové, která mi dala ‚školu života. Byly to dobré 3 roky.“ Když se otevřela nová pobočka v Modřicích, dostal nabídku na servisního poradce. „Bral jsem to jako příležitost, která mi hodně dala. Za těch 5 let na tomto místě jsem potkal mnoho různých, zajímavých zákazníků, za které děkuji.“ Od 1. 12. 2021 nastoupil Radim na novou pozici – stal se vedoucím pobočky OA v Modřicích. „Stále se učím novým věcem a setkávám se s novými situacemi. Co bude dál, to se necháme překvapit,“ říká.

Jak vnímáte přestup z jedné pozice na druhou v rámci AGROTEC Group?

Přestup pro mne byl na jednu stranu pozvolný, protože jsem všechny znal z dob dřívějších, a na druhou stranu i docela těžký, protože jsem najednou byl „na opačné straně“ a v pozici, kde byla větší odpovědnost. Díky tomu jsem získal úplně jiný pohled na věci, které jsem doposud vnímal trochu jinak. Tento pohled se teď snažím co nejlépe přenést na své kolegy. Nejsem teď schopen popsat pocity přestupu.

Vnímáte váš posun z jedné pozice na druhou jako profesní úspěch?

Tento posun určitě vnímám jako svůj malý profesní úspěch.

Jak to bylo u vás, toužil jste po změně? A jak jste to komunikoval? Komu jste o tom řekl? Svému vedoucímu, personalistovi nebo svému řediteli? A jaké jste u toho měl pocity? Bylo to jednoduché, nebo naopak?

Ta chvíle, kdy se to ve mně zlomilo, byla, když jsem viděl věci, které dělal můj bývalý vedoucí. V tu chvíli jsem věděl, že chci jít dál, abych toho mohl více ovlivnit. V danou chvíli jsem situaci s přechodem na jinou pozici s nikým z firmy nekomunikoval, pouze jsem poukazoval na nedostatky, které mi vadily. Nakonec jsem se rozhodl odejít, protože nebyly vidět žádné změny. Zhruba po roce mne oslovil nový ředitel divize Martin Pavlíček a nabídl mi pozici vedoucího, kterou jsem přijal. Neříkám, že jsem se rozhodl hned, dlouho jsem váhal, protože jsem měl dobré zaměstnání i šéfa a trochu se to ve mně mlelo. Nakonec to dopadlo, jak to dopadlo.

Lukáš Manca: Z markeťáka náklaďáků vedoucím marketingu

Lukáš Manca působil tři roky jako marketingový specialista na divizi nákladních vozidel. Nyní je už déle než tři měsíce vedoucím marketingu.

Jak vnímáte přestup z jedné pozice na druhou v rámci AGROTEC Group?

Vnímám to ze dvou směrů. Co se týká náplně práce, byl přesun z jedné pozice na tu nynější v pohodě, neboť systémy a víceméně i procesy jsem znal z té předešlé pozice. Jinak je to s komunikací. Ta se značně rozšířila. Nekomunikuji už jen s lidmi v rámci jedné divize, ale napříč celou skupinou AGROTEC. Snažím se přicházet s novými věcmi a nápady, které pak musím takzvaně odkomunikovat. A to je někdy výzva. Proto si ale velice vážím toho, že firma investuje do vzdělávání zaměstnanců i v oblasti jejich soft skills, tedy interpersonálních dovedností.

Vnímáte váš posun z jedné pozice na druhou jako profesní úspěch?

Spíše to vnímám jako posun. Posun někam, kde mohu být v rámci firmy prospěšný.

Jak to bylo u vás, toužil jste po změně? A jak jste to komunikoval? Komu jste o tom řekl? Svému vedoucímu, personalistovi nebo svému řediteli? A jaké jste u toho měl pocity? Bylo to jednoduché, nebo naopak?

Kolega na mé pozici odešel do důchodu, proto jsme o tom s ředitelem marketingu začali neformálně mluvit. Měl jsem z toho radost, ale i pocit závazku a odpovědnosti. Přechod z jedné pozice na druhou byl hodně plynulý a jsem rád, že kolegy a kamarády z divize nákladních vozidel, kde jsem předtím působil, mám jen tady přes cestu.

Roman Krátký: Od modrých vedoucím u červených

Přijímací technik divize zemědělské a stavební techniky v Trnavě u Třebíče se začátkem roku stal vedoucím střediska AGRI CS ve Slavicích. Takže interní hantýrkou přešel od modrých k červeným. „Nebylo to jednoduché. Na středisku v Trnavě jsem byl téměř od začátku jeho založení, začínal jsem jako prodejce zahradní techniky, postupem času jsem tuto techniku začal i servisovat. Ještě teď si často zavzpomínám na své začátky a těžké boje s ovládnutím SAPu,“ říká Roman. A protože ho technika bavila, začal se dívat pod ruce mechanikům, když opravovali traktory. A když se na středisku v Trnavě uvolnilo místo přijímacího technika neváhal ani minutu. „Za pár dní ze mě byl příjímací technik. A i práce v programu Slzy a pláč, jak jsme tehdy s oblibou s kolegy nazývali SAP, se pro mě postupem času a několika protelefonovaných hodinách a desítkami emailů stala rutinou a denním chlebem.“
Roman byl z nové pozice nadšený. „Každý den pro mě byl nový, přinášel nové zkušenosti, nápady, úspěchy, ale také spoustu neúspěchů a kotrmelců, ze kterých jsem se vždy snažil poučit. A můžu říct že každý, ať už úspěch či neúspěch mě posunoval dál. A teď jsem tady – na servise AGRI CS ve Slavicích a opět na začátku nové cesty. Věřím, že i tuto výzvu zvládnu! Máme tu super kolektiv fajn lidí a už jen to je víc jak polovina úspěchu při cestě za společným cílem!“

Jak vnímáte přestup z jedné pozice na druhou v rámci AGROTEC Group?

Přestup z jedné pozice na druhou, i když byl v rámci AGROTEC Group, byl v mém případě celkem komplikovaný. Ale nakonec se vše podařilo.

Vnímáte váš posun z jedné pozice na druhou jako profesní úspěch?

Svůj posun na nynější pozici vedoucího servisu AGRI CS ve Slavicích vnímám jako osobní výzvu. Jestli to bude úspěch to ukáže až čas.

Jak to bylo u vás, toužil jste po změně? A jak jste to komunikoval? Komu jste o tom řekl? Svému vedoucímu, personalistovi nebo svému řediteli? A jaké jste u toho měl pocity? Bylo to jednoduché, nebo naopak?

Nad změnou jsem přemýšlel už delší dobu, a jsem rád, že zůstávám ve skupině AGROTEC Group, protože práce pro tuto firmu mi dává smysl. Když jsem se pro změnu rozhodoval, nejprve jsem kontaktoval personální oddělení, potom jsem vše probral i se svým vedoucím Lubošem Nekulou. Myslím, že změna nakonec prospěla oběma stranám, a i když jsme teď pomyslnými rivaly mezi značkami Case a NewHolland, dál spolupracujeme a vzájemně si pomáháme, čehož si neskutečně vážím. Škoda, že to tak nefunguje napříč všemi divizemi a značkami ve skupině. Prostě spolupráce ve stylu „Společně silnější“ se v této konkrétní situaci opravdu potvrzuje a dává smysl.